Lyžařské legendy: 25 idolů zimních sportů

Hrdinové alpského lyžování jako Felix Neureuther a Lindsey Vonnová, běžkyně na lyžích Justyna Kowalczyková, skokan na lyžích Noriaki Kasai a biatlonistka Magdalena Neunerová zanechali ve vrcholovém mezinárodním lyžování stopu jako nikdo jiný. Všechny jsou lyžařskými legendami, které dosáhly neuvěřitelných úspěchů nejen v alpském lyžování, ale také v biatlonu, skocích na lyžích a běhu na lyžích a zapsaly se do historie zimních sportů. Je tedy nejvyšší čas, aby SnowTrex ocenil 25 vybraných sportovců a představil jejich úspěchy.

© Flo Schlecht

Felix Neureuther je nejúspěšnějším německým slalomářem a ještě před svým odchodem do důchodu se stal skutečnou lyžařskou legendou

1. Legendy alpského lyžování

Franz Klammer

Pravděpodobně největší lyžařskou legendou rakouského národa je Franz Klammer: bývalý korutanský lyžař oslavil v letech 1973-1984 celkem 25 vítězství ve sjezdu, včetně čtyř legendárních závodů na Streifu v Kitzbühelu. Pětkrát také vyhrál Světový pohár ve sjezdu, čímž se stal nejúspěšnějším závodníkem v této disciplíně v dosavadní historii Světového poháru v alpském lyžování. Po „císaři Franzovi“ je pojmenována také slavná sjezdovka Světového poháru „Kärnten-Franz Klammer“ v Bad Kleinkirchheimu, která má sklon až 35 stupňů.

Mikaela Shiffrinová

V pouhých 17 letech slavila Mikaela Shiffrinová v prosinci 2012 své první vítězství ve Světovém poháru. Zpočátku byla Američanka z Colorada úspěšná pouze ve své specializované disciplíně slalomu. Na zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014 získala v této disciplíně také svou první zlatou medaili a stala se tak nejmladší olympijskou vítězkou v této soutěži. V letech 2013 až 2019 získala Shiffrinová ve stejné disciplíně čtyřikrát za sebou také titul mistryně světa. V průběhu let se však stále více vypracovávala v absolutní univerzálku ve Světovém poháru. S vítězstvími ve sjezdu, super-G, obřím slalomu, slalomu, kombinaci a paralelním slalomu stála tato lyžařská superstar doposud ve všech alpských disciplínách na nejvyšším stupni vítězů.

© JOZEF_KAROLY/Shutterstock

Mikaela Shiffrinová získala svou první zlatou medaili na zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014 a stala se tak nejmladší olympijskou vítězkou ve slalomu všech dob

V lednu 2023, ve věku 27 let, slavila Mikaela Shiffrinová na Kronplatzu své 83. vítězství v obřím slalomu. Tímto úspěchem předstihla v historických tabulkách svou krajanku Lindsey Vonnovou (82 vítězství ve Světovém poháru) a od té doby je oficiálně nejlepší alpskou lyžařkou všech dob. Dne 10. března 2023 Shiffrinová definitivně upevnila svůj legendární status ve sportovní historii, když 86. vítězstvím ve Světovém poháru vyrovnala rekord Švéda Ingemara Stenmarka, dosud nejúspěšnějšího lyžaře všech dob. A jen o den později si Američanka připsala dokonce 87. vítězství ve Světovém poháru a od té doby je jedinou rekordmankou.

Felix Neureuther

Také Němci mají své lyžařské legendy: Felix Neureuther z Garmisch-Partenkirchenu získal v listopadu 2017 v Levi své 13. vítězství ve slalomu Světového poháru. To se před ním žádnému lyžaři z Německa nepodařilo. Tím se syn slalomového specialisty Christiana Neureuthera a dvojnásobné olympijské vítězky Rosi Mittermaierové stal také nejúspěšnějším německým lyžařem v historii Světového poháru, než v březnu 2019 po slalomu v Soldeu v Andoře ukončil kariéru:

Lindsey Vonnová

Lindsey Vonnová je s 82 vítězstvími ve Světovém poháru již řadu let na vrcholu žebříčku nejlepších alpských lyžařek, a proto je také lyžařskou legendou. Celkem vyhrála o 20 závodů více než „světová sportovkyně 20. století“, Rakušanka Annemarie Moser-Pröllová. Svůj největší triumf Vonnová slavila na olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010, kdy se také stala jedním z mnoha olympijských lyžařských idolů. Tam získala bronz v super-G a zlato ve sjezdu. V USA si sportovkyně ze státu Minnesota během své kariéry vydobyla status skutečné sportovní superstar. To se také jasně ukázalo, když vysílací televizní stanice NBC v roce 2018 během přenosu Super Bowlu, největší samostatné sportovní události na světě, uvedla olympijskou reklamu, která se zaměřila výhradně na Vonnovou.

© PHOTOMDP/Shutterstock

Američanka Lindsey Vonnová je se 43 vítězstvími ve Světovém poháru ve sjezdovém lyžování považována za nejúspěšnější závodnici v této alpské disciplíně

Hermann Maier

Rakušan Hermann Maier se stal lyžařskou legendou nejen díky svým úspěchům. Ale také díky příběhům, které se za nimi skrývají. Ten nejpozoruhodnější se odehrál na zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998, kdy Maier závodil ve sjezdu a v zatáčce po několika vteřinách jízdy spektakulárně havaroval. To, že se nezranil, není dodnes nic jiného než zázrak:

Stejně pozoruhodné: jen o tři dny později získal zlatou medaili v super-G. Když se Maier ohlédl zpět, řekl tehdy, že ho stálo hodně úsilí, aby mohl znovu závodit. Ale všechno šlo dobře a on si vysloužil svou legendární přezdívku „Herminátor“. Po dvou zlatých olympijských medailích, třech titulech mistra světa a čtyřech vítězstvích v celkovém hodnocení Světového poháru ukončil v roce 2009 kariéru.

Maria Höfl-Rieschová

Tři zlaté olympijské medaile, dva tituly mistryně světa v alpských disciplínách, jedno vítězství v celkovém hodnocení Světového poháru: Maria Höfl-Rieschová vyhrála během své třináctileté kariéry lyžařky téměř vše, co se vyhrát dalo. S 27 vítězstvími ve Světovém poháru je rodačka z Garmisch-Partenkirchenu druhou nejúspěšnější německou lyžařkou po Katje Seizingerové (36 vítězství ve Světovém poháru). Poté, co Höflová-Rieschová vedla německý tým jako vlajkonoška na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči a získala tam svou třetí zlatou medaili, však s profesionálním sportem skončila. V témže roce byla vyznamenána tehdejším německým prezidentem Joachimem Gauckem Stříbrným vavřínovým listem za mimořádné sportovní úspěchy a v prosinci 2014 byla jmenována německou sportovkyní roku.

Maria Höflová-Rieschová je vedle Katji Seizingerové jedinou německou lyžařkou, která alespoň jednou vyhrála celkový závod Světového poháru v alpském lyžování

Alberto Tomba

Svalnatý, opálený, charismatický a úspěšný: Ital Alberto Tomba byl v 80. a 90. letech minulého století vyhlášenou popovou hvězdou mezi lyžařskými závodníky. O excentrickém sluníčkovém chlapci a technickém specialistovi z Boloně se opakovaně šuškalo, že měl milostné pletky, a mediální humbuk kolem něj byl vždy obrovský. K tomu však přispívaly i jeho působivé sportovní úspěchy: S 50 vítězstvími ve Světovém poháru, třemi zlatými olympijskými medailemi a dvěma tituly mistra světa ve slalomu a obřím slalomu patří k nejúspěšnějším lyžařům všech dob.

Marcel Hirscher

Osmkrát získat velký křišťálový glóbus za první místo v celkovém pořadí Světového poháru v alpském lyžování se nikomu před Marcelem Hirscherem nepodařilo. Proč byl muž ze Salcburku tak úspěšný? Jeho otec Ferdinand, který byl ředitelem lyžařské školy v Annabergu, mu jednoduše předal lyžování. Rakušan slavil první z celkem 67 individuálních vítězství ve Světovém poháru v alpském lyžování na konci roku 2009 ve Val d’Isère. Kromě své dominance v premiérové třídě lyžařů získal Hirscher také sedm zlatých medailí na mistrovství světa v alpském lyžování. Největší sportovní úspěchy však jeden z nejvlivnějších lyžařských sportovců slavil na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu. Tam získal dvě zlaté medaile v kombinaci a obřím slalomu. Mimo sjezdovku se Marcel Hirscher po ukončení kariéry v roce 2019 rozjíždí také jako podnikatel a v roce 2021 představí vlastní lyžařskou značku.

© PHOTOMDP/Shutterstock

Marcel Hirscher vyhrál osmkrát celkový závod Světového poháru v alpském lyžování. Vícekrát než kterýkoli jiný lyžař v historii

Ingemar Stenmark

Jedna z největších legend světového poháru v lyžování nepochází z alpské země, ale ze Skandinávie. Ingemar Stenmark za svou kariéru vyhrál ne méně než 86 světových pohárů. Mimo sjezdovku byl „tichý Švéd“, jak se mu přezdívalo, vždy velmi zdrženlivý. Na sjezdovce však dělal o to větší „rámus“. Na rozdíl například od Franze Klammera, který vynikal především ve sjezdu, byl Stenmark králem technických disciplín. V letech 1974-1989 vyhrál celkem 46krát Světový pohár v obřím slalomu a sedmkrát malý křišťálový glóbus v této disciplíně Světového poháru. Ve slalomu stál „pouze“ 40krát na nejvyšším stupni vítězů, ale osmkrát vyhrál disciplínu Světového poháru.

© lassedesignen/shutterstock.de

Ingemar Stenmark byl v 70. letech absolutní lyžařskou superstar a mimo rodné Švédsko mu byly dokonce věnovány poštovní známky

Muž z Joesjö také v letech 1976-1979 třikrát za sebou vyhrál celkové pořadí Světového poháru. Na svém kontě má také dvě zlaté olympijské medaile a pětkrát vyhrál mistrovství světa v lyžování. V roce 1979 Ingemar Stenmark ve slovenské Jasné ukázal, jak moc převyšuje své kolegy. Švédská lyžařská ikona tam vyhrála obří slalom s rekordním náskokem 4,06 sekundy!

Hannes Schneider

Hannes Schneider, narozený v roce 1890, trénoval své první oblouky na sněhu jako malý chlapec na lyžích vyrobených ze starého dřeva a v 17 letech se stal prvním lyžařským instruktorem na Arlbergu. Během první světové války sloužil Schneider jako lyžařský instruktor u rakouských horských jednotek. Po válce založil v roce 1921 lyžařskou školu Arlberg, která je dodnes nejstarší lyžařskou školou na světě. Zatímco jinde se ještě vyučoval styl telemark, on a jeho lyžařští instruktoři již učili první předchůdce moderního paralelního oblouku, tzv. stem turn. Zavedl také státní zkoušky pro lyžařské instruktory a byl spoluzakladatelem významného závodu Arlberg-Kandahár. v roce 1939 emigroval do USA, kde převzal lyžařskou školu na hoře Cranmore v New Hampshire a pomáhal budovat lyžařské středisko. V USA je proto Schneider ještě v 21. století označován za „otce amerického lyžování“.

2. Biatlonové legendy

Magdalena Neuner

Ještě předtím, než Magdalena Neunerová vstoupila v roce 2006 na scénu Světového poháru, byl biatlon v Německu v zimě velmi populární. Svými úspěchy však rodačka z Wallgau posunula svůj sport na zcela novou úroveň. Na mistrovství světa v biatlonu v Antholzu v roce 2007 získala svůj první titul ve věku pouhých 19 let. Do roku 2011 získala Neunerová dalších jedenáct zlatých medailí z mistrovství světa, čímž se stala dodnes rekordní biatlonovou mistryní světa. Se 47 vítězstvími ve Světovém poháru (z toho 13 ve štafetě), třemi triumfy v celkovém hodnocení Světového poháru a dvěma olympijskými vítězstvími na Zimních hrách 2010 ve Vancouveru je Bavorka skutečným idolem zimních sportů, a to nejen ve své vlasti.

© Julia_Sadykova/Shutterstock

Magdalena Neunerová získala svůj první titul mistryně světa v roce 2007 před impozantní tribunou biatlonového stadionu v Antholzu

Po odchodu z aktivního vrcholového sportu v březnu 2012 pracovala Magdalena Neunerová dočasně jako televizní hlasatelka a nyní žije se svou rodinou v regionu Garmisch-Partenkirchen. V rodném městě Neunerové Wallgau byla po trojnásobné sportovkyni roku (2007, 2011 a 2012) pojmenována panoramatická turistická stezka a běžkařská trasa v blízkosti domu jejích rodičů.

Ole Einar Bjørndalen

Není náhodou, že Ole Einar Bjørndalen je dodnes považován za „krále biatlonu“. Vždyť v letech 1996-2017 získal ve Světovém poháru v biatlonu neuvěřitelných 94 individuálních a 41 štafetových vítězství! A právě tato holá čísla ukazují, jak významnou roli Nor v biatlonu hraje a proč je považován za jednoho z největších zimních sportovců všech dob. Bjørndalen získal 13 medailí na pěti zimních olympijských hrách (z toho osm zlatých), 45 medailí na biatlonových mistrovstvích světa (z toho 20 zlatých) a šestkrát vyhrál celkově Světový pohár. To ale není všechno. V listopadu 2006 dokonce tento výjimečný sportovec z Drammenu slavil vítězství ve Světovém poháru v běhu na lyžích ve švédském Gällivare. Stal se tak prvním mužským zimním sportovcem, který dosáhl tohoto úspěchu ve dvou různých sportech.

Laura Dahlmeierová

Po odchodu Magdaleny Neunerové do důchodu nemuseli fanoušci dlouho čekat na další německou biatlonovou superstar. V březnu 2013 absolvovala Laura Dahlmeierová po vynikajících výkonech na juniorské úrovni svůj první závod Světového poháru na legendárním Holmenkollenu v Oslu. Byl to začátek mimořádné kariéry, kterou rodačka z Garmisch-Partenkirchenu ukončila o pouhých šest let později ve věku 25 let, aby se mohla věnovat studiu sportovních věd a své další vášni, horolezectví a horskému běhu:

Na jedné straně chtěla Dahlmeierová odejít ze záře reflektorů, na druhé straně v biatlonu v té době vyhrála vlastně všechno, co se vyhrát dalo. Kromě 20 individuálních a 13 štafetových úspěchů ve Světovém poháru vyhrála v roce 2013 společně s Florianem Grafem Světovou týmovou výzvu v aréně „Auf Schalke“. Největší úspěch však celková vítězka Světového poháru z roku 2017 slavila o rok později v Pchjongčchangu. Na Zimních olympijských hrách 2018 získala Laura Dahlmeierová zlato ve sprintu a stíhacím závodě. Její výkony na mistrovství světa v biatlonu 2017 v Hochfilzenu však byly nejpůsobivější, alespoň co se týče výkonnosti. Tam ve čtyřech individuálních závodech získala tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. S německou ženskou štafetou a německou smíšenou štafetou navíc získala další dva tituly mistryně světa.

Martin Fourcade

Dominantní postavení. Tak by se asi nejvýstižněji dala popsat biatlonová kariéra Martina Fourcada. Protože od 14. března 2010 do přesně stejného dne o deset let později vyhrál Francouz 79 individuálních závodů Světového poháru, čímž se přiblížil rekordu Oleho Einara Bjørndalena jako žádný jiný sportovec před ním. V čem má však muž z jihu Francie před „králem biatlonu“ náskok, je počet celkových vítězství ve Světovém poháru. Se sedmi je právě před Norem (6). Unikátní je také to, že Fourcade získal tyto tituly v řadě v letech 2012 až 2018. Jeho úspěchy na mistrovství světa a zimních olympijských hrách z něj však také dělají skutečnou legendu zimních sportů.

Kromě 13 titulů mistra světa se ve vitríně s trofejemi otce tří dětí ve Villard-de-Lans nachází také pět zlatých olympijských medailí. Martin Fourcade, který během své aktivní kariéry opakovaně kriticky nahlížel na problematiku dopingu ve vrcholovém sportu, ve svém prohlášení o odchodu do důchodu v roce 2020 zdůraznil, že hodlá i v budoucnu působit ve sportovní politice.

Magdalena Forsbergová

Nejúspěšnější sportovkyní v historii Světového poháru v biatlonu je Magdalena Forsbergová. V letech 1997 až 2002 Švédka téměř libovolně ovládala soutěže mezi běžeckou tratí a střelnicí. Forsbergová stála ve své kariéře celkem 42krát na nejvyšším stupni vítězů a šestkrát zvítězila v celkovém hodnocení Světového poháru. Získala také 17 malých křišťálových glóbů v hodnocení disciplín Světového poháru. Známka, která dodnes nemá v ženském biatlonu konkurenci. Po jejím boku stál vždy jako trenér ruhpoldingský biatlonový guru Wolfgang Pichler. A přestože Magdaleně Forsbergové bylo až do konce kariéry v roce 2002 upíráno olympijské zlato, na šesti biatlonových mistrovstvích světa získala celkem dvanáct medailí (z toho šest zlatých).

Svou vůbec první medaili z mistrovství světa však bývalá běžkyně na lyžích získala ve štafetě na mistrovství světa v klasickém lyžování v Oberstdorfu v roce 1987. Forsbergové úspěchy jsou o to pozoruhodnější, že kvůli tehdejšímu nedostatku finančních prostředků na sport ve Švédsku ještě pracovala na částečný úvazek jako daňová poradkyně, aby si vydělala dostatek peněz.

3. Legendy skoků na lyžích

Michael „Eddie the Eagle“ Edwards

Michael Edwards je pravděpodobně nejhorším skokanem na lyžích všech dob. Chtěl se jen zúčastnit olympijských her za svou rodnou Anglii. To se mu podařilo v Calgary v roce 1988, kdy se tento netalentovaný a neambiciózní skokan na lyžích stal prvním britským skokanem na lyžích, který odcestoval na olympijské hry. Se skokem dlouhým 71 metrů však skončil na posledním místě a v tisku se stal „terčem posměchu národa“. Eddie si však splnil svůj dětský sen, věrný heslu „zúčastnit se je všechno“. Dostal přezdívku „Eddie the Eagle“ (Orel Eddie) a v Anglii se stal kultovní osobností, přestože jeho sportovní úspěchy nebyly valné.

Jeho neuvěřitelný příběh byl v roce 2016 zfilmován: „Eddie the Eagle: Anything is Possible“. V hlavních rolích se představili Taron Egerton, Hugh Jackman a Christopher Walken:

Kamil Stoch

Skokan na lyžích Kamil Stoch je dnes považován za právoplatného nástupce polského lyžařského hrdiny Adama Małysze. Jeho souboje s Martinem Schmittem a s nimi spojené úspěchy ve Světovém poháru a na mistrovství světa v klasickém lyžování vyvolaly v polovině 90. let v jeho rodné zemi skutečný skokanský boom. A Stoch toho využil. Po jeho debutu ve Světovém poháru v roce 2005 trvalo téměř šest let, než mohl slavit první individuální úspěch. A samozřejmě se mu to podařilo v polském „hlavním městě skoků na lyžích“ a jeho rodišti Zakopaném. Toto vítězství se nakonec stalo jedním z desítek Polákových velkých úspěchů. Například Sven Hannawald vytvořil v Bischofshofenu v roce 2001 rekord, když jako první skokan na lyžích v historii vyhrál všechny čtyři závody Turné čtyř můstků, což skokanská superstar z Vysokých Tater překonala až o 17 let později.

© Marcin Kadziolka/Shutterstock

Polák Kamil Stoch je jedním z pouhých tří skokanů na lyžích, kteří na Turné čtyř můstků dosáhli na Grand Slam

V sezóně 2018/2019 se Stochovi jako druhému sportovci v historii podařilo tento bezprecedentní „Grand Slam“ zopakovat, když získal druhý ze svých tří dosavadních titulů na turné. Se dvěma celkovými vítězstvími ve Světovém poháru, třemi zlatými olympijskými medailemi, dvěma tituly mistra světa a úspěchy na Turné čtyř můstků je Kamil Stoch také jedním z pouhých pěti skokanů na lyžích, kteří triumfovali ve všech čtyřech nejdůležitějších soutěžích svého sportu. Dalšími čtyřmi z tohoto slavného okruhu jsou Espen Bredesen, Thomas Morgenstern, Matti Nykänen a Jens Weißflog.

Jan Boklöv

Bez Jana Boklöva by skoky na lyžích nebyly tím, čím jsou dnes. Vždyť je považován za vynálezce techniky skoku do V. Podle jeho vlastního vyjádření k ní byl „donucen“ náhodou při tréninkovém skoku v roce 1985. Jen díky tomu, že se mu ve vzduchu roztrhly lyže, se Švéd dokázal vyhnout vážnému pádu ve Falunu. V soutěži Boklöv svou nově objevenou techniku okamžitě použil a díky získanému vztlaku někdy doplachtil až o 20 metrů dál než jeho konkurenti.

Ti zpočátku nadále skákali klasickou paralelní technikou. Boklöv však byl za svůj vítězný postoj opakovaně penalizován. Přesto byl jako pětinásobný individuální vítěz Světového poháru a celkový vítěz Světového poháru v roce 1989 natolik úspěšný, že jeho styl převládl. Jednoho dne také skokanská komise uznala, že se stylem V je možné dosáhnout větších vzdáleností, takže v roce 1990 oficiálně a definitivně nahradil paralelní techniku.

Noriaki Kasai

Japonec Noriaki Kasai je nesporným maratoncem mezi sportovci zimních sportů. V neuvěřitelných 51 letech se kvalifikoval na další závod Světového poháru v únoru 2024. Samozřejmě ve své vlasti, na olympijském můstku v Sapporu. Poprvé se tam kvalifikoval do závodu Světového poháru v roce 1992 v pouhých 16 letech. Celkově Kasai za více než tři desetiletí své profesionální kariéry vyhrál „jen“ 17 závodů Světového poháru a jeden titul mistra světa v letech na lyžích. Vytvořil však různé věkové a účastnické rekordy, které už pravděpodobně nikdy nepřekoná. Noriaki Kasai startoval v 570 závodech Světového poháru ve 32 sezónách, ve věku 42 let a 176 dní se stal nejstarším účastníkem, který kdy vyhrál závod Světového poháru, a v letech 1992-2018 se také 28krát zúčastnil Turné čtyř můstků a osmkrát zimních olympijských her:

Sven Hannawald

Když byli skokani na lyžích v Německu na začátku tisíciletí oslavováni jako popové hvězdy, Sven Hannawald byl přímo v centru dění. Po prvním individuálním úspěchu na Světovém poháru ve skocích na lyžích v Bischofshofenu v lednu 1998 chvíli trvalo, než dnešní televizní hvězdář přesně po čtyřech letech rozlouskl legendu Turné čtyř můstků. Poté, co Hannawald v sezóně 2001/2002 vyhrál již závody v Oberstdorfu, Garmisch-Partenkirchenu a Innsbrucku, triumfoval 6. ledna 2002 v Dreikönigsspringenu podruhé. Stal se tak prvním skokanem na lyžích v historii, který vyhrál „Grand Slam“ turné.

A přestože se Hannawaldovi nepodařilo ve své kariéře vyhrát celkové pořadí Světového poháru, je nyní jedním z nejúspěšnějších německých skokanů na lyžích a skutečnou legendou zimních sportů. Kromě dvou zlatých medailí z mistrovství světa v klasickém lyžování a z mistrovství světa v letech na lyžích získal muž ze Schwarzwaldu v roce 2002 společně se Stephanem Hocke, Martinem Schmittem a Michaelem Uhrmannem také olympijský titul v týmových skocích na lyžích v Salt Lake City.

4. Legendy běžeckého lyžování

Justyna Kowalczyková

Justyna Kowalczyková byla dlouholetou osobností polského běhu na lyžích. Byla první Polkou, která získala olympijskou medaili v běhu na lyžích, a také vyhrála celkové hodnocení Světového poháru, a to ne jednou, ale čtyřikrát. Kowalczyková je také jedinou rekordmankou Tour de Ski se čtyřmi celkovými vítězstvími. A jako dvojnásobná olympijská vítězka (2010 a 2014) je jednou z nejúspěšnějších polských běžkyň na lyžích ve sportovní historii. Její běh v Soči 2014 se stal legendárním, když navzdory zlomené kosti v noze bravurně zvládla závod na 10 km klasickým stylem a v jarních teplotách získala olympijské zlato:

Bjørn Dæhlie

Závod v běhu na 10 km klasickou technikou na zimních olympijských hrách 1998 v Naganu se zapsal do historie ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že Bjørn Dæhlie získal svou dosud nepřekonanou šestou zlatou medaili na zimních hrách, čímž si upevnil status nejlepšího běžce na lyžích všech dob. Za druhé kvůli výkonu Keňana Philipa Boita. Jako první zimní olympionik své země byl samozřejmě v běhu na lyžích beznadějně horší. Skončil 92., a tedy poslední, více než 20 minut za vítězem. Skutečně olympijský okamžik však nastal jen o několik vteřin později. Místo toho, aby si Dæhlie vyzvedl medaili, zůstal jako jediný sportovec v cíli. Osobní přijetí Keňana bylo nakonec více než jen projevem úcty k němu.

Od té doby jsou oba dobří přátelé a Boit dokonce po legendě zimních sportů pojmenoval svého syna Daehlie. Pro samotného Nora bylo vítězství v Naganu vrcholem kariéry, která je dodnes nepřekonaná. Na třech zimních hrách získal celkem osm zlatých medailí v běhu na lyžích. Na mistrovství světa v klasickém lyžování získal norský národní hrdina titul dokonce devětkrát. A ve Světovém poháru v běhu na lyžích stál šestinásobný celkový vítěz Světového poháru v letech 1989-1999 v individuálních závodech 46krát na nejvyšším stupni vítězů.

Tobias Angerer

Nikdo nečekal, že se do historie nejsevernějšího ze všech sportů zapíše na přelomu let 2006/2007 běžec na lyžích z Německa. Vrcholem sezony Světového poháru byl první ročník Tour de Ski. A celkovým vítězem závodu, který se skládá z několika etap podobně jako slavná Tour de France, se nakonec skutečně stal Tobias Angerer. Poté, co jeho krajané René Sommerfeldt (2004) a Axel Teichmann (2005) vyhráli celkově Světový pohár, pokračoval Angerer v německé sérii svými triumfy v letech 2006 a 2007. S 16 vítězstvími ve Světovém poháru (individuálními i štafetovými) a šesti stříbrnými a pěti bronzovými medailemi z mistrovství světa a zimních olympijských her je nyní Bavor jeden z nejznámějších německých lyžařů.

Marit Bjørgenová

Neoficiální titul nejlepší běžkyně na lyžích všech dob patří matce tohoto sportu, a to Marit Bjørgenové. Do svého odchodu do důchodu v roce 2018 získala tato Norka celkem 15 olympijských medailí. To z ní činí nejúspěšnější zimní olympioničku v historii. Poslední dvě ze svých osmi olympijských vítězství slavila Bjørgenová v Pchjongčchangu 2018 na 30 km a s norskou ženskou štafetou:

Kromě celkového vítězství na Tour de Ski (2015) dosáhla trénovaná sprinterka také čtyř triumfů v celkovém hodnocení Světového poháru (2005, 2006, 2012 a 2015). A nikdo nebyl tak úspěšný jako Marit Bjørgenová v premiéře běžeckého lyžování – dokonce ani muž. Ve Světovém poháru stála na stupních vítězů neuvěřitelných 220krát, z toho 114krát v individuální soutěži. A 30krát byla Norka úspěšná také s týmem (sprint a štafeta).

Dario Cologna

Tour de Ski byla jeho parketa. Nikdo nikdy nezískal celkový titul mezi muži tak často jako Dario Cologna. Švýcarský lyžař také čtyřikrát převzal žlutý trikot na konci závěrečného stoupání na Alpe Cermis. Rekordní vítěz Tour se narodil v roce 1986 v Münstertalu v kantonu Graubünden a s alpským lyžováním začal v pěti letech. Ve 13 letech přešel ze sjezdovek na běžecké lyžování a až do svého odchodu do důchodu v roce 2022 se stal nejlepším běžcem na lyžích ve Švýcarsku. Ve Světovém poháru Cologna vyhrál 15 individuálních závodů a čtyřikrát celkový Světový pohár. Svůj jediný titul mistra světa ve skiatlonu získal také na mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2013 ve Val di Fiemme.

v letech 2010 (ve Vancouveru), 2014 (v Soči) a 2018 (v Pchjongčchangu) zdůraznil muž z Münstertalu také svou zvláštní motivaci pro zimní olympijské hry. Pro Švýcarsko získal celkem čtyři zlaté medaile. Jako uznání jeho úspěchů pojmenovala švýcarská Rhétská dráha v roce 2010 jeden ze svých vlaků „Dario Cologna“. A obec Tschierv nedaleko jeho rodiště pojmenovala po legendě zimních sportů ulici.

Nejčastější dotazy k legendám zimních sportů

Kdo je nejlepší německý lyžař všech dob?

Felix Neureuther je s 13 vítězstvími v individuálních závodech Světového poháru nejlepším německým lyžařem v této kategorii. Před ním však stojí dva krajané. Katja Seizingerová (36 vítězství ve Světovém poháru) a Maria Höflová-Rieschová (27 vítězství ve Světovém poháru) mají na svém kontě nejen více než dvojnásobek závodních úspěchů, ale se dvěma (Seizingerová) a jedním (Höflová-Rieschová) velkým křišťálovým glóbem jsou také jedinými dvěma německými vítězkami celkového hodnocení Světového poháru v alpském lyžování.

Jak se jmenuje nejúspěšnější rakouská lyžařka?

Marcel Hirscher vyhrál ve své kariéře neuvěřitelných osm celkových vítězství ve Světovém poháru v alpském lyžování. To z něj dělá nejen nejúspěšnějšího rakouského lyžaře, ale také jednoho z nejúspěšnějších lyžařů všech dob. Hirscherova krajanka Annemarie Moser-Pröllová se může se šesti velkými křišťálovými glóby ve své vitríně na trofeje stále nazývat nejúspěšnější lyžařkou světa v tomto oboru.

Kdo je nejlepší švýcarskou lyžařkou?

Nejlepší švýcarskou lyžařkou je Pirmin Zurbrüggenová. Kromě čtyř celkových vítězství ve Světovém poháru v alpském lyžování vyhrál v letech 1980-1990 celkem 40 závodů Světového poháru, jedenáct malých křišťálových glóbů v disciplíně Světový pohár, čtyři zlaté medaile na mistrovství světa v lyžování a jednu zlatou olympijskou medaili v roce 1988. Nejúspěšnější švýcarskou lyžařkou je stále Verni Schneiderová, která třikrát vyhrála celkové pořadí Světového poháru v alpském lyžování.

Kdo vyhrál nejvíce závodů ve sjezdu?

Nejvíce závodů ve sjezdu v historii Světového poháru v alpském lyžování vyhrála Američanka Lindsey Vonnová. v této disciplíně stála na nejvyšším stupni vítězů 43krát. Na druhém místě historického žebříčku je s 36 vítězstvími ve sjezdu Rakušanka Annemarie Moserová-Pröllová. Předstihla svého krajana Franze Klammera, který má na kontě 25 vítězství v nejrychlejší disciplíně alpského lyžování, z toho čtyři jen v legendárním sjezdu na Hahnenkammu v Kitzbühelu.

Kdo je nejlepší skokan na lyžích na světě?

Japonka Sara Takanašiová (2012/13, 2013/14, 2015/16 a 2016/17), Polák Adam Małysz (2000/01, 2001/02, 2002/03 a 2006/07) a Fin Matti Nykänen (1982/83, 1984/85, 1985/86 a 1987/88) mají celkově nejvíce vítězství ve Světovém poháru ve skocích na lyžích, každý po čtyřech. Jsou proto považováni za nejlepší skokany na lyžích na světě. Naopak nejvíce individuálních vítězství ve Světovém poháru získal Rakušan Gregor Schlierenzauer, který stál na nejvyšším stupni vítězů 53krát.