Bez vleků by lyžování bylo jen z poloviny tak příjemné. Vždyť kdo by se chtěl po úspěšném sjezdu plahočit zpátky nahoru? Jaké jsou ale různé typy vleků? Jaký je například rozdíl mezi gondolou a funitelem? Krátký průvodce všemi typy lanovek:
Základy o lanovkách
Jsou nepostradatelné pro vysokohorskou sportovní zábavu: Lanovky. Hovorový výraz „lyžařský vlek“ se často používá pro označení jakéhokoli zařízení, které přepravuje lyžaře na horu. Za tímto jednoduchým termínem se však skrývá rozsáhlá věda. Čím větší vlek, tím složitější technologie se za ním skrývá. Jen málokdo dokáže vysvětlit rozdíl například mezi dvou- a tříkabelovým gondolovým vlekem. Typy lanovek však obvykle nejsou tak složité, jak ukazuje následující přehled nejběžnějších variant lanovek:
V zásadě existují tři typy lanovek nebo tři typy výtahů:
- T-ramenné výtahy
- Lanové dráhy
- Lanovky
Všechny se pohybují pomocí tažného lana, které je vedeno lanovým navijákem. Buňka pro cestující nebo v případě pozemních výtahů talíř či konzola je zavěšena na upínacím zařízení. V případě sedaček a kabin jsou upínací zařízení buď pevná, nebo odnímatelná.
Pevná nebo odpojitelná?
Pokud jde o zavěšení lana, existují mezi jednotlivými typy lanovek značné rozdíly. Lanovky s tyčí T a některé typy sedačkových lanovek jsou s lanem pevně spojeny svorkou, jedná se o „pevný úchyt“. Odpojitelné sedačkové lanovky a gondolové lanovky jsou rovněž upnuty k lanu, ale lze je ve stanici z lana uvolnit. Za tímto účelem je ke každé svorce připevněno několik válečků, které se ve stanici odvalují na závěsnou kolejnici. Kabiny jsou pak po kolejnici vedeny přes stanici. Tato technologie má rozhodující výhodu: lanovka může být po jízdě zpomalena a projet stanicí pomaleji, což zvyšuje komfort nástupu a výstupu pro cestující a celkově urychluje proces odbavení. Vzhledem k tomu, že se rychlost sníží až ve stanici, může pak vlak jet mnohem rychleji a urazit až 6 metrů za sekundu. Díky této kombinaci rychlosti a komfortu jsou odpojitelné výtahy považovány za „nejmodernější“ v oboru výtahů. Začněme však v malém:
Typ výtahu 1: výtah s tyčí T
1. Zvedák talíře
Zvedák talíře je často označován jako „dětský zvedák“. Tato jednomístná lanovka však vyžaduje poměrně velkou rovnováhu na deskách a je třeba na ní jezdit zcela samostatně. Označení „dětský“ se proto na jeho pasažéry nevztahuje. Platterové vleky se však obvykle vyskytují pouze na rovinatých sjezdovkách pro začátečníky. Starší děti a dospělí jezdí relativně bezpečně vestoje a pevně připoutáni k zemi.
2. Střídavý vlek
Oblíbený jako flirtovací vlek, který však již v mnoha lyžařských střediscích nahradily pohodlnější sedačkové lanovky, je T-tyčový vlek, někdy také známý jako kotvový vlek. Jelikož je jízda ve dvojici nejpohodlnější, je tento typ vleku považován za ideální příležitost k nezávazné konverzaci nebo dokonce flirtování. Nicméně ani delší výstup na vleku T-bar není nijak zvlášť příjemný, protože mírně šikmá poloha v lyžařské botě může být z dlouhodobého hlediska únavná a v konečném důsledku vést k pálení stehen. Výhodou takzvaného vleku tugger je, že můžete kdykoli vystoupit, pokud už opravdu nemůžete dál.
3. Zázračný koberec
Zvláštní formou systému vleků v blízkosti země je takzvaný Wonder Carpet, pogumovaný dopravní pás, který se používá hlavně v rovinatém terénu pro začínající lyžaře. Dopravní pás na zemi se pohybuje dopředu s dětskými lyžaři jako mávnutím kouzelného proutku. Bez tohoto typu dětského vleku se obejde málokterý dětský areál. Výrobce kobercového vleku „Sunkid“ vytvořil atraktivnější název „Wonder Carpet“, pravděpodobně proto, aby se zbavil strachu z pohybujícího se pásu. Oblíbené dopravníkové pásy najdete téměř ve všech dětských zemích.
Výtah typu 2: lanová dráha
Větší varianty lanovek, lanové dráhy, jsou se zemí spojeny pouze nosnými sloupy a přepravují mnohem více osob najednou. Mezi lanové dráhy patří sedačkové lanovky, kabinové lanovky a gondoly. Zásadní rozdíl zde spočívá v tom, že u sedačkové lanovky si můžete nechat lyže nebo prkno na nohou, zatímco u gondolové lanovky je musíte odepnout. Rozdílů je však více. Například lanové dráhy fungují buď v kyvadlovém, nebo v oběhovém režimu.
1. Lanová dráha
Lanová dráha jezdí vždy po stejné trase mezi horou a údolím. V kyvadlovém provozu se používají dvě velkokapacitní gondoly, z nichž každá může přepravit až 200 osob najednou. Jsou velmi stabilní vůči větru a ideální pro drsný terén a vysoké nadmořské výšky. Známým příkladem reverzibilní lanové dráhy je Vanoise Express ve francouzském lyžařském regionu Paradiski. Každá ze dvou dvoupatrových kabin pojme 200 milovníků zimních sportů včetně vybavení a i při plném obsazení trvá překonání téměř dvoukilometrové trasy pouhé čtyři minuty.
2. Lanovka
Oběžná lanovka jezdí na nekonečném oběžném laně, ke kterému je připojeno několik gondol nebo sedaček. To znamená, že se články pro cestující pohybují vždy dopředu nebo jedním směrem a jsou vedeny obloukem v horní a dolní stanici. Existuje několik různých typů oběžných lanových drah:
Sedačková lanovka
Sedačková lanovka je zdaleka nejpoužívanějším typem lanové dráhy v lyžařských střediscích. Má relativně nízké investiční náklady a v dnešní době nabízí rozsáhlý komfort s vyhříváním sedaček, potahy a elektronickými tyčemi s dětskou pojistkou. Moderní sedačkové lanovky přepravují až 10 osob v jedné sedačce a mají poměrně vysokou kapacitu. Menší sedačkové lanovky pro dvě nebo čtyři osoby mají pevný úchyt, větší s osmi nebo deseti sedačkami jsou odpojitelné a dosahují tak vyšší přepravní kapacity.
Jednokabelová oběžná lanovka
Jak název napovídá, tyto lanovky mají pouze jedno lano, které slouží jako nosné i tažné. Často se jedná o gondolové lanovky s úzkými lavicemi určenými pro šest až deset osob. Většina odpojitelných lanovek jsou jednokabelové lanovky, ale existují i lanovky jako napáječe do lyžařských areálů nebo do mezistanic, které jsou zavěšeny na jednom laně.
Dvoukabelový gondolový výtah
Hlavním rysem dvoukabelových gondolových výtahů je, že mají kolejové a tažné lano. Kromě oběžného tažného lana přebírá na takzvané 2S lanovce úkol nést část hmotnosti kabin druhé, nepohyblivé tažné lano. Výhodou lanovky 2S je velké rozpětí, což znamená, že je zapotřebí méně podpěrných sloupů. Oběžné lanové dráhy se dvěma lany jsou téměř vždy gondolami, které přepravují deset až patnáct cestujících, což znamená, že i přepravní kapacita je vyšší.
Tříčlánkový gondolový výtah
Takzvaná „lanovka 3S“ je ne-plus-ultra velkokapacitních gondol. Má dvě kolejová lana a jedno tažné lano, díky čemuž je mimořádně spolehlivá a stabilní vůči větru. Má také nejvyšší přepravní kapacitu (až 5 000 cestujících za hodinu) a obrovské rozpětí, což znamená, že je zapotřebí ještě méně podpěrných sloupů. To vše ji činí velmi atraktivní pro velká a vysokohorská lyžařská střediska. Nejvýše položenou lanovkou 3S na světě je lanovka „Matterhorn glacier ride“ v Zermattu.
Funitel
Funitel je speciální typ dvojsedačkové lanovky. Zvláštností tohoto typu lanovky jsou paralelní lana a velmi krátké zavěšení gondoly. Díky dvojité spojce jsou velmi stabilní vůči větru a pohybují se velmi hladce. Díky vysokému komfortu jízdy na delší vzdálenosti a vysoké přepravní kapacitě (cca 4 000 osob za hodinu) je Funitel vhodný zejména jako lanovka pro zásobování lyžařských areálů. Vůbec první Funitel byl uveden do provozu na počátku 90. let ve francouzském Val Thorens, kde je v provozu dodnes.
Kombinovaný vlek
Na některých místech se lanovky a sedačkové lanovky kombinují do podoby kombinovaných vleků. U takzvaného telemixu je na lano střídavě zavěšena kabina a sedačka. Cestující si tak mohou ve stanici vybrat, zda chtějí sedět na sedačce, nebo v kabině. Tato možnost je praktická zejména v případě, že na lanovce cestuje hodně chodců nebo začátečníků. V lyžařských střediscích se však Telemix vyskytuje jen zřídka. Jeden příklad lze najít v lyžařské oblasti Mayrhofen-Hippach.
Typ vleku 3: lanová dráha
Z klasické ozubnicové dráhy vznikla lanová dráha, která jezdí po kolejích a je pevně spojena s ocelovým lanem, které vede přes kladku v horní stanici. Vyznačuje se konstrukcí vozu, který je pod úhlem přizpůsoben sklonu terénu. Protože je často k dispozici pouze jedno kolejové vedení, setkávají se oba vozy při stoupání nebo klesání uprostřed trati, kde je místo pro předjíždění.
