Každý milovník zimních sportů ví, že lyžování – stejně jako každý jiný sport – skrývá rizika. Jedním z nich je nebezpečí lavin. I když se lavinám nevyhýbá tolik lidí jako v minulosti, bílé masy sněhu se vždy mohou rychle stát životu nebezpečnými. Největším nebezpečím lavin je proto jejich podcenění a nedostatečná příprava. SnowTrex vysvětluje, jak si to mohou milovníci zimních sportů nejlépe uvědomit a jaké vybavení je v případě nouze potřeba.
Stručný úvod do lavin: Co jsou laviny a jak vznikají?
Lavina je masa sněhu a ledu, která se velkou rychlostí „valí“ z hor. Může být životu nebezpečná pro lidi i zvířata.
Laviny vznikají, když je rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou na zemi velmi vysoký. Tím se rozpouštějí krystaly ve sněhu a sněhové vločky tají do velké nestabilní masy. Za těchto podmínek mohou i malé pohyby ve sněhové pokrývce způsobit, že se sněhová masa uvolní a velkou rychlostí a silou se skutálí dolů z hory.
Typy lavin
V zásadě existuje pět různých typů lavin, přičemž většina sněhových lavin má často smíšenou formu:
Lavina z desek
Deskové laviny jsou obvykle 50 metrů široké, 150 až 200 metrů dlouhé a mohou se pohybovat rychlostí až 100 km/h. V důsledku toho s sebou odnášejí velké masy sněhu, protože velká část sněhové pokrývky na svahu se začne sesouvat. Tyto laviny zpravidla spouštějí sami milovníci zimních sportů.
Prachová lavina
Ta se často spustí, když napadne hodně čerstvého sněhu, a lavinové nebezpečí se tak výrazně zvýší, zejména na svazích se sklonem nad 40 stupňů. Uvolněný sníh a vysoký podíl vzduchu v čerstvém sněhu zde vytvářejí velkou tlakovou vlnu sněhu a vzduchu. Prachové laviny se mohou řítit ze svahu rychlostí až 300 km/h.
Lavina z volného sněhu
Vznikají v místě, kde je sníh velmi sypký. V porovnání s deskovými lavinami (viz výše) mají menší hmotnost sněhu, a proto je jejich konečná rychlost nižší. Tyto laviny obvykle vznikají krátce po rozsáhlém sněžení nebo při vyšších venkovních teplotách.
Kluzná sněhová lavina
Při klouzavé sněhové lavině se celá sněhová pokrývka najednou oddělí od většinou kamenitého podkladu na hoře. V důsledku toho má velkou vlastní hmotnost a vytváří velký tlak i na krátké vzdálenosti. Tyto laviny vznikají, když na podzim není dostatečná zima a první sníh padá na nezamrzlou půdu. Izolační vlastnosti sněhu udržují půdu v teple. Mezi sněhem a skálou se pak vytvoří vodní vrstva, po které mohou masy sněhu snadno sklouznout do údolí, pokud jsou příliš těžké.
Lavina
Proudová lavina, známá také jako lavina z mokrého sněhu, vzniká samovolně a je vyvolána především táním sněhové pokrývky při vyšších teplotách nebo srážkami, které způsobí, že sníh absorbuje příliš mnoho vody. Představuje proto akutní nebezpečí zejména na jaře.
Spouštěče lavin
Na vznik laviny má vliv mnoho různých faktorů. Patří mezi ně teplota, vítr, typ terénu, množství sněhu a charakter sněhové vrstvy. Za to, proč laviny nakonec vznikají, mohou buď přirozené příčiny, nebo tzv. vnější vlivy.
Jednou z nejčastějších přírodních příčin je uvolněný čerstvý sníh. To zvyšuje riziko uklouznutí sněhu a tím i riziko lavin, které může ještě zvýšit například silný vítr.
Vysoké teploty, které způsobují tání sněhu, mohou rovněž vyvolat laviny. Proto je riziko lavin v horách velmi vysoké, zejména na jaře. Jinak lavinám svědčí také strmé hory se sklonem 30 % a více, protože sněhové masy zde nejsou zpomalovány plochými pláněmi.
Vnější vlivy
Většina lavin však není vyvolána přírodními příčinami, ale z 90 % vnějšími faktory. Kromě řízeného a preventivního odstřelu lavin se jedná především o zvířata a lidi, jejichž pohyb na horách uvedl sněhové masy do pohybu jako první.
Zejména freeride mimo upravené sjezdovky znamená, že stále více vyznavačů zimních sportů tráví čas v oblastech s potenciálním lavinovým nebezpečím. Například ve Švýcarsku se ročně stane nehoda v oblastech mimo sjezdovky v průměru šesti nadšencům zimních sportů, kteří se navzdory lavinovým varováním vydávají mimo sjezdovky.
Nejlepší ochrana před lavinami: Dobrá příprava a respektování uzavírek v oblasti
Pokud neplánujete lyžovat mimo upravené sjezdovky, nemusíte se obávat: Tyto sjezdovky jsou proti lavinám zabezpečeny a v případě možného lavinového nebezpečí jsou stejně uzavřeny. Ti, které to táhne mimo sjezdovky, by však měli na svahy vždy vyrazit s potřebným respektem k možnému nebezpečí a náležitě se připravit.
Protože když se lavina valí terénem, děje se to dechberoucí rychlostí. Laviny mohou v závislosti na situaci dosahovat rychlosti až 300 km/h. Milovníci zimních sportů zde mají jen velmi málo času na přemýšlení. Místo toho musí okamžitě reagovat. Pokud tedy chcete lyžovat mimo sjezdovku, měli byste správné chování trénovat ve speciálních kurzech lavinové přípravy. I když milovník sněhu lyžuje mimo sjezdovky každý rok, není na škodu si obsah kurzu pravidelně osvěžovat.
Dobrá příprava je nejlepší ochranou při pohybu lyžařů v hlubokém sněhu. Kromě kurzu lavinové přípravy k tomu patří i správné vybavení a kontrola počasí a lavinových zpráv předtím, než se vydáte do volného lyžařského terénu. To je důležité nejen proto, že správné vybavení a správné chování v případě laviny může zachránit život, ale především proto, aby se milovníci zimních sportů nevystavovali zbytečnému nebezpečí při jízdě mimo upravené sjezdovky. Německý alpský svaz nabízí dobrý přehled lavinových zpráv pro všechna alpská lyžařská střediska.
Lavinové hlášení obsahuje důležité informace
Lavinová zpráva obsahuje důležité informace nejen, ale především pro milovníky zimních sportů, které lákají nekontrolované oblasti s hlubokým sněhem. Obsahuje aktuální stupně nebezpečí podle evropské stupnice lavinového nebezpečí „Evropské lavinové výstražné služby“ (EAWS).
| Stupeň nebezpečí | Stabilita sněhové pokrývky | Pravděpodobnost spuštění laviny |
|---|---|---|
| velmi velký/červený | Sněhová pokrývka je obecně slabě zpevněná a značně nestabilní. | Spontánně lze očekávat mnoho velmi velkých a v některých případech i extrémně velkých lavin, a to i ve středně strmém terénu. |
| velký/červený | Sněhová pokrývka je na většině strmých svahů slabě zpevněná. | Laviny se mohou spustit na mnoha strmých svazích i při malém dodatečném zatížení. V některých případech lze očekávat samovolný vznik mnoha velkých a v některých případech i velmi velkých lavin. |
| podstatný/oranžový | Sněhová pokrývka je na mnoha strmých svazích jen mírně až slabě zpevněná. | Laviny mohou být spuštěny i při nízkých teplotách. dodatečné zatížení, zejména na uvedených strmých svazích. Příležitostně mohou některé velké laviny vzniknout samovolně, ale příležitostně se mohou vyskytnout i velmi velké laviny. možné. |
| mírná/žlutá | Sněhová pokrývka je na některých strmých svazích jen mírně zpevněná, jinak je většinou dobře zpevněná. | Spouštění lavin je obzvláště velkou dodatečnou zátěž, zejména na uvedených strmých svazích. Velmi velké spontánní laviny nejsou očekávají. |
| nízká/zelená | Sněhová pokrývka je většinou dobře zpevněná a stabilní. | Laviny se obvykle spouštějí pouze dodatečné zatížení na izolovaných místech v extrémně místech v extrémně strmém terénu. Pouze malé a středně velké laviny jsou samovolně možné. |
Vysvětlení: Systém EAWS rozdělil strmé svahy do tří úrovní: středně strmý terén (svahy rovnější než 30 stupňů), strmé svahy (svahy strmější než 30 stupňů) a extrémně strmý terén (svahy strmější než 40 stupňů). Z hlediska dodatečného zatížení rozlišuje EAWS mezi nízkým (jako je hmotnost jednoho lyžaře/snowboardisty) a vysokým (jako je hmotnost několika lyžařů/snowboardistů nebo hmotnost rolby).
Lyžaři a snowboardisté by neměli tyto úrovně posuzovat neopatrně. Polovina všech smrtelných lavinových nehod se stane při 3. stupni nebezpečí, protože mnoho milovníků zimních sportů se i přes zvýšené nebezpečí pouští do nekontrolovaného terénu a podceňuje riziko.
Kromě stupnice lavinového nebezpečí obsahuje zpráva o lavinové situaci také informace o typu a stabilitě sněhové pokrývky, aktuální předpovědi počasí a nebezpečných místech, kterým je třeba se vyhnout. V každém případě by si měl každý uvědomit, že tato zpráva není zárukou bezpečnosti. Jedná se pouze o předpověď, protože počasí se v horách může rychle a samovolně měnit. Na upravených sjezdovkách provozovatelé vleků dbají na to, aby nikdo nelyžoval za nebezpečných povětrnostních podmínek, a podle toho na to upozorňují, případně vlek i zavírají. Mimo sjezdovky jsou však milovníci zimních sportů zodpovědní za svou bezpečnost sami.
Lavinové nouzové vybavení pro lyžaře mimo sjezdovky
Právě proto je pro lyžaře mimo sjezdovky důležité mít s sebou správné vybavení. To zahrnuje jednak funkční lyžařské vybavení, které by mělo odpovídat současným normám, a také speciální lavinové nouzové vybavení.
Součástí nouzového vybavení je lavinový vysílač pro hrubou lokalizaci, sonda pro přesnou lokalizaci zasypaných obětí a karbonová lavinová lopata pro vyhrabávání zasypaných obětí. Záchranou může být také lavinový batoh s airbagem, protože díky dodatečnému objemu nemůže být lyžař tak rychle zasypán valícími se masami sněhu.
Někteří vyznavači zimních sportů si s sebou do terénu berou také lavinovou kouli. Ta označí místo, kde se propadli do laviny, a usnadní tak pomocníkům nalezení obětí laviny. Existuje také pomůcka pro dýchání zasypaných obětí, tzv. lavung.
Funkčnost vybavení je třeba vždy před vypravením zkontrolovat. Každý lyžař navíc musí vědět, jak ji používat.
Proč je lavina tak nebezpečná
Milovníci zimních sportů poznají podle své výbavy, jaká jsou dvě největší nebezpečí lavinové nehody, kromě vysokého rizika zranění: Udušení a umrznutí.
Je to proto, že když se člověk ocitne v lavině, sníh mu zakryje ústa a nos, takže už nemůže dýchat. Jinak mu obrovská masa sněhu znemožňuje pohyb. I když postižený ještě není zcela zasypán, může to rychle vést k podchlazení a nakonec k umrznutí.
Proto je tak důležité zasypané oběti co nejrychleji najít. Jakmile se člověk ocitne v lavině, počítá se každá vteřina. Pokud někdo zůstane zasypaný déle než 15 minut, stává se situace velmi kritickou. Pokud je někdo zasypán částečně, stává se nebezpečným po 30 minutách kvůli silnému podchlazení.
Milovníci zimních sportů by se proto nikdy neměli vydávat mimo sjezdovky sami – pokud jste zasypáni a bez doprovodu, nemáte prakticky žádnou šanci. Základním předpokladem pro lyžování mimo sjezdovky jsou proto malé skupiny, ideálně dokonce pod vedením horského vůdce. Důležité je, aby členové skupiny od sebe dodržovali přiměřený odstup. V případě laviny tak nebudou všichni (současně) zasaženi.
Správné chování v případě laviny
Pokud se lyžaři nebo snowboardisté dostanou do laviny, správné chování jim může zachránit život.
1) Před lavinou
Správné chování začíná, jakmile se lavina začne valit. V ideálním případě by pak měl milovník zimních sportů co nejrychleji sjet na lyžích do údolí. To však funguje pouze v případě, že není daleko v terénu, je dostatečně rychlý a je výborný lyžař. Ve skutečnosti to ve většině případů není možné.
Ti, kteří se nemohou zachránit v údolí, se proto nejprve snaží vyhnout lavině do strany. Pokud se lavině nedá vyhnout, měli byste odhodit lyžařské hůlky a vše, co by vám mohlo překážet nebo vás zranit, co nejdále. V této situaci byste měli držet lyže nebo snowboard rovně a co nejdéle se pohybovat do strany. Tímto způsobem nebude osoba zasažena celou vahou sněhové masy čelně.
2) V lavině
Pokud máte batoh s airbagem, měli byste jej otevřít, jakmile zjistíte, že hrozí nebezpečí laviny. Platí zde pravidlo: raději o jednoho více než o jednoho méně. Poté je nezbytné zůstat co nejvíce na povrchu. To dává zasypanému největší šanci, že se neudusí a bude rychleji vyhrabán. Jakmile se lavina zpomalí, oběť se skrčí a oběma rukama si vytvoří kolem úst a nosu vzduchový štít. Tím zabrání vniknutí sněhu do dýchacích cest a zajistí přístup kyslíku.
3) Po pádu laviny
Každý, kdo ztratí orientaci v chladné bílé lavině, by měl plivnout do sněhu. Gravitace táhne tekutinu směrem dolů, což zasypaným usnadní orientaci. Je však lepší šetřit energií, protože každá námaha spotřebovává drahocenný kyslík. To však neplatí, pokud postižený slyší záchranáře nad sebou. V takovém případě odborníci doporučují dát o sobě vědět hlasitým křikem, abyste mohli být co nejrychleji vyhrabáni.
Jak mohou milovníci zimních sportů pomoci ostatním při lavinové nehodě
Pokud milovníci zimních sportů nejsou sami zasypáni, ale někdo z jejich skupiny ano, je důležité jednat rychle, ale zároveň klidně – protože oběti laviny mají málo času. Pokud jste sami v bezpečí, neměli byste čekat na záchranné služby, ale zasáhnout sami.
1) Klasifikujte situaci
Průvodci nejprve pozorují a vyhodnocují situaci a snaží se co nejrychleji zjistit, kde se zasypaná osoba nachází. Poté označí jak místo, kde byla osoba zachycena lavinou, tak místo, kde zmizela. To usnadní jejich nalezení a vykopání. Během záchranné akce byste vždy měli brát ohled na vlastní bezpečnost. Záchranáři musí chránit sebe i zasypané oběti před sekundárními lavinami. Milovníci zimních sportů by proto měli pečlivě promyslet nejlepší a nejbezpečnější únikovou cestu po záchraně.
Ve skupině přebírá velení nejzkušenější osoba, aby mohla pomáhat co nejklidněji a nejorganizovaněji, ale také co nejrychleji. K tomu patří i shromažďování informací:
- Kolik členů skupiny je pohřbeno?
- O jaký typ laviny se jednalo?
- Jak můžete přivolat pomoc?
To vše se samozřejmě musí odehrát v co nejkratším čase, proto by měl koordinaci převzít nejzkušenější člen skupiny.
2) Zahajte lokalizaci
Po vyjasnění vnějších okolností se aktivuje lavinový vysílač pro hrubou lokalizaci. Za tímto účelem musí být zařízení nastaveno do režimu příjmu. Pro nejlepší příjem by měl být držen ve vodorovné poloze a nastaven na maximální dosah. Pátrači pak sledují signály, které jsou nejhlasitější. Doporučuje se vypnout chytré telefony a mobilní telefony, aby nerušily rádiový signál. Nakonec se sonda použije k jemné lokalizaci. Pokud nikdo ve skupině nemá u sebe lokalizační zařízení, je třeba okamžitě upozornit horskou službu mobilním telefonem ještě v průběhu pátrání. Pokud nemáte zapamatované číslo, můžete v evropské alpské oblasti vytočit číslo 112 a automaticky se spojíte se záchrannou službou ve všech zemích. S trochou štěstí budou moci zavolat zasypaného i ti, kteří vás doprovázejí, a podle vyzvánění se zorientovat.
3) Vykopávky
Jakmile je pohřbená osoba nalezena, začíná se s výkopem. Lopaty by se neměly používat shora, ale z boku, aby se na osobu nenakydal další sníh. Dalším krokem je okamžitě zajistit, aby osoba dýchala. Za tímto účelem první pomocník vyčistí nos a ústa od sněhu a v případě potřeby chrání obličej před dalším sněžením. Poté se zkontroluje puls, dýchání a vědomí a v případě potřeby se zahájí vhodná opatření první pomoci, jako je například resuscitace z úst do úst.
4) Zajistěte přísun tepla
Jakmile je zasypaná oběť v tomto rozsahu zbavena sněhu, je dalším krokem zajištění přívodu tepla. V lavině klesá tělesná teplota v průměru o tři stupně za hodinu. Jakmile je někdo vyhrabán, klesá teplota až o šest stupňů za hodinu.
Důležité také je, aby se člověk v případě podchlazení nepohyboval vlastní silou, jinak mu hrozí smrt. K tomu dochází, když krev proudí z chladnějších končetin do teplejšího středu těla, tedy do srdce. Tím se sníží celková tělesná teplota a v nejhorším případě dojde k srdečnímu infarktu.
5) Dostaňte se do bezpečí
Pokud je oběť stabilní, měla by být co nejrychleji dopravena do bezpečí. Tím může být údolí, nejbližší horská chata nebo nejlépe nemocnice.
V tomto videu horští záchranáři vysvětlují, co dělá horská služba po pádu laviny a na co je třeba pamatovat:
Upozorňujeme také, že používáním našich služeb a integrací služeb YouTube API platí Smluvní podmínky YouTube a Smluvní podmínky YouTube API a vaše používání našich webových stránek se považuje za souhlas s těmito podmínkami.
Opatrnost má nejvyšší prioritu
Tento bezpečnostní postup může v případě laviny zachránit život jak vám samotným, tak při záchraně ostatních. Neznamená to však, že by se milovníci zimních sportů měli nechat ukolébat falešným pocitem bezpečí nebo se lehkomyslně pouštět do nebezpečných oblastí. Laviny vždy znamenají ohrožení života – i když jste zasypáni jen částečně.
V Německu uvedl Německý alpský svaz ve své výroční statistice nehodovosti, že v sezóně 2020/21 museli být záchranáři přivoláni k záchraně osob na horách celkem 669krát. Z celkového počtu 32 nešťastných smrtelných nehod byla 2 % způsobena lavinami. To znamená, že v masách sněhu zemřel jeden člověk.
Zároveň rakouská alpská policie za celý rok 2021 zaznamenala přesně 130 lavinových nehod. nepřežilo je 18 osob. To znamená, že přibližně 6 % úmrtí při horských sportech v alpské republice je způsobeno lavinami. A ve Švýcarsku zemřelo v sezóně 2020/21 v lavinách dokonce 32 lidí. V celém odvětví zimních sportů přišlo v tomto období o život celkem 131 osob. To znamená, že podíl úmrtí v lavinách ve Švýcarské konfederaci činí více než 24 %.
I když se to v absolutních číslech nezdá mnoho a fanoušci zimních sportů nemusí propadat panice, je důležité brát riziko lavin vážně. Studie totiž ukazují: K nehodám vede především příliš riskantní chování milovníků zimních sportů.
Každý, kdo lyžuje mimo upravené sjezdovky, je vždy vystaven potenciálnímu přírodnímu nebezpečí. Jedním z největších nebezpečí jsou však laviny. Protože každý, kdo lyžuje mimo vyznačené, chráněné a kontrolované sjezdovky v lyžařské oblasti, musí mít na paměti, že lavinové nebezpečí vždy znamená ohrožení života.
To by sice nemělo nikomu bránit v lyžování mimo sjezdovky, ale milovníci zimních sportů by se měli do hlubokého sněhu vydávat s nezbytným respektem k lavinám. K tomu vždy patří dobrá příprava, funkční bezpečnostní vybavení, školení o lavinové bezpečnosti a především vysoká míra uvědomění si rizika. Koneckonců nejbezpečnější jsou ti milovníci zimních sportů, kteří se lavinovým rizikům vyhýbají.
Nejčastější dotazy týkající se lavin
Co jsou laviny?
Lavina je masa sněhu a ledu, která se valí ze strmého svahu. Protože laviny tvoří na vrcholu téměř sněhovou stěnu, říká se jim také „bílé nebezpečí“.
Jak laviny vznikají?
Laviny vznikají, když se sníh neudrží pevně na zemi, ale vytvoří nestabilní vrstvu. Jsou vyvolány různými přírodními faktory, jako je teplota, vítr nebo druh sněhu. V 90 % jsou laviny vyvolány vnějšími vlivy, jako jsou zvířata a lidé.
Proč jsou laviny tak nebezpečné?
Laviny dosahují obrovské rychlosti (až 300 km/h), takže lyžaři a snowboardisté nemají čas reagovat. Zachytí lidi během několika sekund a masy sněhu mohou způsobit zranění i udušení a omrzliny.
Co je součástí nouzového vybavení?
Standardní lavinová nouzová výbava se skládá z lavinového vysílače, sondy a lehké, ale extrémně pevné lopaty z uhlíkových vláken. Součástí bezpečnostní výbavy mohou být také batohy s airbagem nebo lavinové koule.
Proč by měli milovníci zimních sportů absolvovat lavinový kurz?
V případě laviny je důležitá rychlá záchrana osob. Vteřiny zde mohou být rozhodující. Každý, kdo se naučil jednat v lavinovém kurzu, bude jednat rychleji, klidněji a bezpečněji a může tak zachránit životy ostatních. Je vhodné si pravidelně obnovovat znalosti z těchto kurzů.
Co je nejdůležitější vědět, pokud lyžaře zastihne lavina?
Čím hlouběji je člověk zasypaný pod sněhem, tím hůře se dostává na vzduch a tím déle trvá jeho záchrana. Proto je nejvyšší prioritou zůstat co nejvíce na povrchu.
Jak získat vzduch v lavině?
Doporučuje se vytvořit trychtýř oběma rukama před ústy a nosem, abyste získali více vzduchu. Tím také zabráníte tomu, aby se do této životně důležité oblasti dostal sníh. Pokud jste zasypáni, měli byste zůstat co nejklidnější a nevyvíjet žádné velké úsilí, protože tím vaše tělo spotřebovává cenný kyslík a ztrácí sílu.
Jak mohou očití svědci pomoci, pokud někoho zasypala lavina?
Záchranáři by měli vždy zachovat klid, upozornit horskou službu a především najít zasypanou oběť. Toho lze dosáhnout co nejbližším pozorováním a použitím lokalizačních zařízení v bezpečnostním vybavení. Poté je zasypaná oběť vyhrabána, jsou zkontrolovány životní funkce a osoba je udržována v teple, než ji první záchranáři co nejrychleji dopraví do bezpečí.
